Beneschau district

from Wikipedia, the free encyclopedia

The Benešov District ( Czech Okresní hejtmanství Benešov ) was a political district in the Kingdom of Bohemia . The district included areas in the Central Bohemian Region in the Okres Benešov . Seat of the district administration was the city Beneschau ( Benešov ). The area has belonged to the newly founded Czechoslovakia since 1918 and has been part of the Czech Republic since 1993 .

history

The modern, political districts of the Habsburg Monarchy were created in 1868 when the political and judicial administration was separated.

The district of Beneschau was formed in 1868 from the judicial districts of Neweklau ( Czech soudní okres Neveklov ), Wlašim ( Vlašim ) and Beneschau ( Benešov ).

In 1869, 67,121 people lived in the Beneschau district, the district comprising an area of ​​15.4 square miles and 102 parishes.

In 1900 the district housed 69,258 people who lived in an area of ​​883.60 km² or in 113 communities.

The Beneschau district covered an area of ​​883.60 km² in 1910 and housed a population of 68,657 people. In 1910, 127 of the inhabitants stated German and 68,394 Czech as their colloquial language. In addition, there were 263 foreign speakers or foreigners in the district. The district included three judicial districts with a total of 121 communities and 141 cadastral communities.

Communities

The district Beneschau comprised end 1914, 121 municipalities Bedrč (Bedrč) Bělice (Belitz) Benešov (Beneschau) Blaženice (Blaženitz) Bořenovice (Bořenowitz) Břežany (Brezan) Bukovany (Bukowan) Býkovice (Bejkowitz) Bystřice (Bystřitz) Čakov , Čeliv (Čeliw) Čenovice (Čenovitz) Čerčany (Čerčany or Čerčan), Český Šternberk (Sternberg), Chleby (Chleb) Chlum (Chlum) Choratice (Choratitz) Chotěschan (Chotyschan) Chrášťany (Chrášťan) Ctiboř , Dalov , Divišov (Diwischau) Dlouhe poles (Linear), Domašín (Domaschin) Drahňovice (Drahňowitz) Dubějovice (Dubějowitz) Hořetice (Hořetitz) Hražená Lhota (Hražena Lhota) Jablonná (Jablona) , Javorník (Jawornik) Jemniště (Jemniste) Jezero (Jezero) Jinošice (Jinoschitz) Jirovice (Jirowitz) Kíižov (Kíižow) Kladruby (Kladrub) Kondrac (Kondratz) Konopiště (Konopischt) Kozmice (Kozmitz) , Krchleby (Krchleb), Křečovice (Křečowitz), Krňany (Krňan), Krusičany (Krusičan), Lbosín (Lbosin), Lešany (Leschan), Libež , Libouň , Lišno (L ischna) Litichovice (Litichowitz) Louňovice (Louňowitz) Lštění (counterfeit), Maršovice (Marschowitz) Městečko , Milovanice (Milowanitz) Mněchnov (Mněchnow) Mrač (Mrač) Myslíč (Myslíč) Načeradec , Nahoruby (Nahorub ) Nemíž (Nemiž) Nespeky (Dnespek) Nesperská Lhota (Lhota Nesper) Něštětice (Neschtětitz) Nesvačily (Neswačil) Netvořice (Netwořitz) Neveklov (Neweklau), Nova Ves (Neudorf) Ostředek (Wostředek) Ostrov (Wostrow), Ouročnice (Ouročnitz), Pavlovice (Pawlowitz), Pecerady (Pecerad), Petroupín (Petroupin), Popovice (Popowitz), Pořičí (Pořič), Postupice (Postupitz), Pravětice ( Přestavlky ), Psáře (pSAR) Rabín (Rabin), Radošovice (Radoschowitz) Rataje (Rataj) Řimovice (Rimowitz) Roubíčková Lhota (Roubičkowa Lhota) Samechov (Samechow) Šebáňovice (Schebanowitz) Sedmpány (Sedumpan) Slověnice (Slowenitz ), Soběhrady (Soběhrad), Soušice (Souschitz), Soutice (Soutitz), Stebuzeves (Stebusowes), Straný (Strani), Střechov (Střechow), Struhařov (Struhařo w) Takonín (Takonin) Teplejšovice (Teplejšowitz) Tichonice (Tichonitz) Tisem (Tisem) Třeběšnice (Třeběschitz) Třemošnice (Třemoschnitz) Trhový Stepanov (Trhowy Stepanov), Tuchyň (Tuchin) Tvoršovice (Tworschowitz) Václavice (Waclawitz) Velká Bolina (Großbolina) Veliš (Welisch) Vestec (Vestec) Vlašim (Wlašim) Vlkonice (Wlkonitz) Vlkovec (Wlkowetz) Vodslivy (Wodsliw) Volešná (Weoleschna) Vračkovice (Wračkowitz) , Vracovice (Wracowitz), Vranov (Wranow), Vysoký Oujezd (Hochoujezd), Zahrádka (Zahradka), Zderadice (Zderaditz), Zdislavice (Zdislawitz) and Žíňany (Großzíňan).

Individual evidence

  1. ^ Reichs-Gesetz-Blatt for the Empire of Austria. Born in 1868, XVII. Piece, No. 44. "Law of May 19, 1868 on the establishment of political administrative authorities in the kingdoms ..."
  2. ^ Reichs-Gesetz-Blatt for the Empire of Austria. Born in 1868, XLI. Item, No. 101: Ordinance of July 10th, 1868, the implementation of the law of May 19th, 1868 (Reichs-Gesetz-Blatt Nr. 44) in Bohemia, Dalmatia, Austria under and above the Enns, Styria, Carinthia, Bukowina, Concerning Moravia, Silesia, Tyrol and Vorarlberg, Istria, Gorizia and Gradiska.
  3. ↑ C. kr. místodržetelství (ed.): Seznam míst v kralovství Českém. Užívajíc při tom výsledkův sčítání lidu ode dne 31st prosince 1869, sestavených od c. kr. statistické ústřední komise. Prague 1872, p. 5
  4. ↑ Ck místodržitelství (ed.): Seznam míst v Království českém. K rozkazu ck místodržitelství na základě úřadních udání sestaven. Prague 1907, p. 629
  5. ↑ In the census people with Bohemian, Moravian and Slovak colloquial language were combined
  6. ↑ Ck místodržitelství (ed.): Seznam míst v království Českém. Sestaven na základě úředních dat k rozkazu ck místodržitelství. Prague 1913, p. 730
  7. ↑ Statistics Austria | kk Central Statistical Commission (Ed.): Spezialortsrepertorium von Böhmen. Edited on the basis of the results of the census of December 31, 1910. Vienna 1915, p. 11

literature

  • kk Central Statistical Commission (Ed.): Spezialortsrepertorium von Böhmen. Edited on the basis of the results of the census of December 31, 1910. Vienna 1915
  • Podlaha, Anton: The Political District of Beneschau, Prague, 1912, 315 pp.