District Bischofteinitz

from Wikipedia, the free encyclopedia

The district Bischofteinitz ( Czech Okresní hejtmanství Horšův Týn ) was a political district in the Kingdom of Bohemia in the state association of Austria-Hungary . The district, founded in 1868, was in the west of Bohemia on the border with Bavaria ( Germany ). The area belonged to Czechoslovakia from 1918 and has been part of the Czech Republic since 1991 .

history

The modern political districts of the Habsburg monarchy were created in 1868 when the political and judicial administration was separated.

The district of Bischofteinitz was formed in 1868 from the judicial districts of Bischofteinitz ( Czech soudní okres Horšův Týn ), Hostau ( Hostouň ) and Ronsperg ( Ronšperk ).

In 1890 there were 43,934 people living in the Bischofteinitz district, with the district covering an area of ​​11.1 square miles.

In 1900 the district accommodated 46,578 people who lived in an area of ​​528.96 km² or in 105 communities.

The Bischofteinitz district covered an area of ​​628.96 km² in 1910 and housed a population of 49,342 people. In 1910, 38,024 of the residents stated German as their colloquial language. There were also 11,154 Czech speakers and 164 foreign speakers or foreigners living in the district. The district included three judicial districts with a total of 105 communities and 129 cadastral communities.

Communities

At the end of 1914, the Bischofteinitz district comprised the 107 municipalities of Pirk (Březí), Mukowa (Buková), Mogolzen (Bukovec), Wistersitz (Bystřice), Zetschin (Čečín), Zetschowitz (Čečovice), Tschirm (Čermná), Černahora (Černá hora), Czarlowitz (Černovice) Chotimiř / Kottomir (Chotiměř) Dobrowa (Dobrova) Dobraken (Doubravka) Trohatin (Drahotín) Lohowa (Hlohová) Lohowtschitz (Hlohovčice) Holubschen (Holubec), mountain (Hora Svatého Václava) Obermedelzen (Horní Metelsko), Horschau (Horšov), Bischofteinitz (Horšovský Týn), Hoslau (Hvožďany), Hostau (Hostouň), Münchsdorf (Mnichov), Kamenzen (Kamenice (Ústí nad Labem)), Rindl (Korytany), Křakau (Křakov) , Kržeberscham (Křebřany) Křenowa (Křenovy) Kwitschowitz (Kvíčovice) Liebeswar (Libosváry) Elstin (Lštění) Grafenried (Lučina) Malonitz (Malonice) Maschowitz (Mašovice), Metz Ling (Meclov) Meeden (Medna) , Melmitz (Mělnice), Miřikau (Mířkov), Mirkowitz (Mírkovice), Meßhals (Mezholezy u Horšovského Týna), Linz (Mlýnec), Motscherad (Močerady), Rasch nitz (Mračnice), Muttersdorf (Mutenín), Mauthaus (Mýtnice), Natschetin (Načetín), Nahoschitz (Nahošice), Nemlowitz (Nemněnice), new building (Novosedly), Neugramatin (Nový Kramolín), Wonischen ( Ohnišovschova ), Wonischen (Ohnišovschovice) , Amplatz (Oplotec), Wostirschen (Ostříží), water trumpets (Ostromeč), Wostratschin (Osvračín), Wottawa (Otov), Stockau (Pivoň), Plöß (Pleš), Ronsperg (Ronšperk), Potzowitz (Pocovice), Podiefuß ( Podiefuß ) , Polžice (Polžice) Pscheß (PRES), Přiwosten (Přívozec) Putzlitz (Puclice) Waier (Rybník), Schwan Bruckl , sadl (Sedlec) Hochsemlowitz (Semněvice) Semeschitz (Semošice) Schilligkau (Sidlakov) Schüttwa ( Šitboř), Schlattin (Slatina), Schmolau (Smolov), Sirb (Srby u Horšovského Týna), Stankau Markt (Staňkov Městys), Stankau Dorf (Staňkov Ves), Altgramatin (Starý Kramolín), Stich (Stichov), Schüttarschen (Štítary) , Schwarzach (Švarcava), Zwingau (Svinná), Zwirschen (Svržno), Taschlowitz (Tasnovice), Třebnitz (Trebnice), Zemschen (Třemešné), Heiligenkreuz (Újezd Svatého Kříže), Walder green (Valtířov) Großgorschin (Velký Goršín) Großmallowa (Velký Malahov) Webrowa (Věvrov) Widlitz (vidlice) Wittana (Vítání) Wilkenau (Vlkanov) Franowa (Vranov) Frohnau (Vranov) , Schekarschen (Všekary), Weirowa (Výrov), Kleinsemlowitz (Zámělíč) and Envy (Závist).

Individual evidence

  1. ^ Reichs-Gesetz-Blatt for the Empire of Austria. Born in 1868, XVII. Piece, No. 44. "Law of May 19, 1868 on the establishment of political administrative authorities in the kingdoms ..."
  2. ^ Reichs-Gesetz-Blatt for the Empire of Austria. Born in 1868, XLI. Item, No. 101: Ordinance of July 10th, 1868, the implementation of the law of May 19th, 1868 (Reichs-Gesetz-Blatt Nr. 44) in Bohemia, Dalmatia, Austria under and above the Enns, Styria, Carinthia, Bukowina, Concerning Moravia, Silesia, Tyrol and Vorarlberg, Istria, Gorizia and Gradiska.
  3. ↑ C. kr. místodržetelství (ed.): Seznam míst v kralovství Českém. Užívajíc při tom výsledkův sčítání lidu ode dne 31st prosince 1869, sestavených od c. kr. statistické ústřední komise. Prague 1872, p. 12
  4. ↑ Ck místodržitelství (ed.): Seznam míst v Království českém. K rozkazu ck místodržitelství na základě úřadních udání sestaven. Prague 1907, p. 630.
  5. ↑ In the census people with Bohemian, Moravian and Slovak colloquial language were combined
  6. ↑ Ck místodržitelství (ed.): Seznam míst v království Českém. Sestaven na základě úředních dat k rozkazu ck místodržitelství. Prague 1913, p. 736
  7. ↑ Statistics Austria | kk Central Statistical Commission (Ed.): Spezialortsrepertorium von Böhmen. Edited on the basis of the results of the census of December 31, 1910. Vienna 1915, p. 21

literature

See also