Budweis district

from Wikipedia, the free encyclopedia

The district of Budweis ( Czech Okresní hejtmanství Budějovice ) was a political district in the Kingdom of Bohemia . The district comprised areas in the south of Bohemia, which are now part of the Okres České Budějovice . The seat of the district administration was the city of Budweis ( Budějovice or later České Budějovice ). The area has belonged to the newly founded Czechoslovakia since 1918 and has been part of the Czech Republic since 1993 .

history

The modern, political districts of the Habsburg Monarchy were created in 1868 when the political and judicial administration was separated. The Budweis District was formed in 1868 from the judicial districts Budweis ( Czech soudní okres Budějovice ), Frauenberg ( Hluboká ) and Lischau ( Lišov ) and Schweinitz ( Trhové Sviny ).

In 1869 there were 77,940 people living in the Budweis district, the district comprising an area of ​​18.9 square miles and 99 parishes.

In 1900 the district accommodated 107,467 people who lived in an area of ​​1015.28 km² or in 110 communities. In 1910, 120,659 people lived in this area.

Of the inhabitants in 1910, 24,929 declared German as their colloquial language, 95,317 spoke Czech and 413 spoke another language or were foreign to the state. The judicial district of Budweis, where 95% of the district's German-speaking minority lived, had the highest proportion of German speakers. The district included four judicial districts with a total of 116 communities and 125 cadastral communities.

Communities

At the end of 1914, the Budweis district comprised the 118 municipalities of Bavorovice (Baurowitz), Besednice (Bessenitz), Borovany (Forbes), Boršov (Payreschau), Branišov (Branischen), Břehov (Brehow), Březí (Pürchen), Buková (Burggau), Bukvice (Bukwitz) Čejkovice (Čejkowitz) Česká Lhota (Czech Lohta), Budejovice (Budweis), České Vrbné (Bohemia Fellern) Češnovice (Česchnowitz) Chlumec (Chlumetz) Chotýčany (Smith trench), Chum (Chum) Ctyri Dvory (Vierhöf) Dasný (Kronfellern) Dobrá Voda (Gutwasser) Dobřejice (Dobřejitz), Dolni Slověnice (Unterslowenitz) Doubravice (Daubrawitz) Doudleby (Doudleby) Dříteň (Zirnau) Dubičné (Dubiken) Dubné (Duben) , Dunjaice (Dunjaitz) Habří (Habří) Haklovy Dvory (Hackelhöf) Hlincová Hora (Pfaff village), Hluboká (Fraunberg) Hluboká (Hluboka) Homoly (bumblebee), Horni Slověnice (Oberslowenitz), Hosín (Hosin) Hrdějovice (Hartowitz), Hůrka (Hurka), Hůrky (Hurek), Hůry (Hurr), Jaronice (Jaronitz), Jaroslavice (Jaroslawitz), Jeznice (Jeznitz), Jivno (Jiwno), K amenný Újezd (Steinkirchen), Komařice (Komařitz), Kondrač (Neudorf), Křenovice (Křenowitz), Kvítkovice (Kwitkowitz), Ledenice (Ledenitz), Lewin (Lewin), Libín (Libin), Libníč (Libnitsch), Lipí (lips) , Lišnice (Lischnitz), Lišov (Lischau), Litvínovice (Leitnowitz), Ločenice (Lotschenitz), Měchov (Měchau), Mladá (Lodus), Mohuřice (Mairitz), Mokré (Gauendorf), Munice (Munitz), Mydlovary (Mydlowar) , Nákří (Nákří) Nesměň (Nesměň), Nova Ves (Neudorf), Nova Ves (Neudorf) Olešnice (Elexnitz) Olešník (Woleschnik) Opatovice (Opatowitz) Oselné (Woselno) Otěvík (Hohendorf) Pěčín ( Haid), Pištín (Pischtin), Plástovice (Plastowitz), Plava (Plaben), Poříčí (Poříč), Purkarec (Burgholz), Radošovice (Roschowitz), Radostice (Radostitz), Rankov (Rankau), Římov (Rimau), Roudné ( Ruden) Rožnov (Strodenitz) Rudolfov (Rudolfstadt) Selce (Selze) Slavče (Slabsch) Slavošovice (Slaboschowitz) Srubec (Strups) Hodějovice (Hodowitz) Štěpánovice (Stepanowitz) Strážkovice (Straschkowitz) Střížov ( Three sendorf) Stropnice (Stropnitz) Suché Vrbné (Dirnfellern) Těšínov (Teschin) Todně (Todně) Trebin (Trebin) Třebotovice (Trebotowitz) Třebsko (Triebsch) trhové sviny (Schweinitz) Újezd Ostrolov (Aujezd Ostrolow ) Velechvín (Welechwin) Velice (Welitz) Velký Čakov (Großčekau) Vlhavy (Wyhlaw) Vlkovice (Wlkowitz) Vrábče (Prabsch) Vrata (Brod), Vrcov (Wrzau) Zabór (Sabor), Žabovřesky ( Žabowřesk), Zalině (Zalin), Zborov (Zborow), Zbudov (Zbudau), Zliv (Zliw) and Zvíkov (Zwikow).

Individual evidence

  1. ^ Reichs-Gesetz-Blatt for the Empire of Austria. Born in 1868, XVII. Piece, No. 44. "Law of May 19, 1868 on the establishment of political administrative authorities in the kingdoms ..."
  2. ^ Reichs-Gesetz-Blatt for the Empire of Austria. Born in 1868, XLI. Item, No. 101: Ordinance of July 10th, 1868, the implementation of the law of May 19th, 1868 (Reichs-Gesetz-Blatt Nr. 44) in Bohemia, Dalmatia, Austria under and above the Enns, Styria, Carinthia, Bukowina, Concerning Moravia, Silesia, Tyrol and Vorarlberg, Istria, Gorizia and Gradiska.
  3. ↑ C. kr. místodržetelství (ed.): Seznam míst v kralovství Českém. Užívajíc při tom výsledkův sčítání lidu ode dne 31st prosince 1869, sestavených od c. kr. statistické ústřední komise. Prague 1872, p. 6
  4. ↑ Ck místodržitelství (ed.): Seznam míst v Království českém. K rozkazu ck místodržitelství na základě úřadních udání sestaven. Prague 1907, p. 630
  5. ↑ In the census people with Bohemian, Moravian and Slovak colloquial language were combined
  6. ↑ Ck místodržitelství (ed.): Seznam míst v království Českém. Sestaven na základě úředních dat k rozkazu ck místodržitelství. Prague 1913, p. 730

literature