District of Časlau

from Wikipedia, the free encyclopedia

The district of Časlau ( Czech Okresní hejtmanství Čáslav ) was a political district in the Kingdom of Bohemia . The district comprised areas in Central Bohemia in the Okres Kutná Hora ( Středočeský kraj ). The seat of the district administration was the city of Časlau ( Čáslav ). The area has belonged to the newly founded Czechoslovakia since 1918 and has been part of the Czech Republic since 1993 .

history

The modern, political districts of the Habsburg Monarchy were created in 1868 when the political and judicial administration was separated.

The district of Časlau was formed in 1868 from the judicial districts of Habern ( Czech soudní okres Habry ) and Časlau ( Časlav ).

In 1869 there were 61,064 people in the Časlau district, the district comprising an area of ​​10.5 square miles and 104 parishes.

In 1900 the district accommodated 63,838 people who lived in an area of ​​603.28 km² or 108 parishes.

The Časlau district covered an area of ​​603.26 km² in 1910 and housed a population of 64,224 people. In 1910, 237 of the inhabitants stated German and 63,876 Czech as their colloquial language. Furthermore, 111 foreign speakers or foreigners lived in the district. The district included two judicial districts with a total of 111 communities and 134 cadastral communities.

Communities

The district Caslau comprised end 1914, 111 municipalities Damírov (Damirow) Dobrovítov (Dobrowitow), Dolni Bučice (Unterbučitz) Drobovice (Drobowitz) Frydnava (Friedenau) golčův jeníkov (Goltschjenikau), Habry (shareholders) Heřmanice (Hermanitz) , Horka (Horka) Horni Bučice (Oberbučitz) Horušice (Horuschitz) Hošťalovice (Hošťalowitz) Hostkovice (Hoskowitz) Hostovlice (Hostaulitz) Hostovlice (Hostoulitz) Hraběšín (Hrabeschin) Jirikov (Jiřikow) Kámen (Steindorf ) Klášter (Kloster), Klucké Chvalovice (Kluker Chwalowitz) Kluky (Kluk), Knez (Knez) Kněžice (Kněžitz) Kozohlody (Kozohlod) Kraskov (Kaskow) Krchlebská Lhota (Lhota Krchleb) Krchleby (Krchleb) , Kunemil (Kunemil), Leškovice (Leschkowitz), Leština (Leschtina), Licoměřice (Licoměřitz), Lipovec (Lipowetz), Litošice (Litoschitz), Lohov (Lohow), Loučice (Loučitz), Lučice (Lučitz), Malčín (Malčín) , Míčov (Mičow), Miřátky (Miřatek), Mladotice (Mladotitz), Močovice (Močowitz), Morašice (Moraschitz), Moravany (Morawan), Nasavrky (Nassawrk), Nova Lhota (Neulhota), Nova Ves (Neudorf) Opatovice (Opatowitz) Pařížov (Pařižow) Podhořany (PODHORAN) Podmoky (Podmok) Pohled (Pohled) Potěhy (Potěch) Přibyslavice (Přibislawitz) , Proseč (Proseč) Radostín (Radostin) Řimovice (Řimowitz), Rohozec (Rohosetz) ronov nad doubravou (Ronow at the Doubrawa) Rybníček (Rybnicek) Sauňov (Sauňow) Smrdov (Smrdow) Schořov (Schořow) , Šebestěnice (Sebestenitz) Semtěš (Semtsch) Sirakovice (Sirakowitz) Skoranov (Skoranow) Skryje (Skrej) Skuhrov (Skuhrow) Sobolusky (Sobolusk) Spytice (Spititz) Starkoč (Starkoč) Štěpánov (Stepanov) , Stuparovice (Stuparowitz) Sulevice (Sulowitz) Tis (Tis), Třebonín (Třebonín) Třemošnice (Třemoschnitz) Tupadly (Tupadl) Turkovice (Turkowitz) Vilímov (Wilimow) Vinaře (Winar) Vlacice (Wlačitz) , Vlkaneč (Wlkaneč) Vodranty (Wodrant) Volšany (Wolschan) Vrdy (Wrdy) Žáky (ZAK), Zařičany (Zařičan) Závratec (Zawratetz) Zboží (ZBOŽÍ) Zbudovice (Zbudowitz) Zbyslav (Zbyslau) , Zbýšov (Z beischow), Zehuby (Zehub), Žehušice (Sehuschitz), Žlebské Chválovice (Žleber Chwalowitz), Žleby (Žleb) and Zvěstovice (Zwěstowitz).

Individual evidence

  1. ^ Reichs-Gesetz-Blatt for the Empire of Austria. Born in 1868, XVII. Piece, No. 44. "Law of May 19, 1868 on the establishment of political administrative authorities in the kingdoms ..."
  2. ^ Reichs-Gesetz-Blatt for the Empire of Austria. Born in 1868, XLI. Item, No. 101: Ordinance of July 10th, 1868, the implementation of the law of May 19th, 1868 (Reichs-Gesetz-Blatt Nr. 44) in Bohemia, Dalmatia, Austria under and above the Enns, Styria, Carinthia, Bukowina, Concerning Moravia, Silesia, Tyrol and Vorarlberg, Istria, Gorizia and Gradiska.
  3. ↑ C. kr. místodržetelství (ed.): Seznam míst v kralovství Českém. Užívajíc při tom výsledkův sčítání lidu ode dne 31st prosince 1869, sestavených od c. kr. statistické ústřední komise. Prague 1872, p. 6
  4. ↑ Ck místodržitelství (ed.): Seznam míst v Království českém. K rozkazu ck místodržitelství na základě úřadních udání sestaven. Prague 1907, p. 630
  5. ↑ In the census people with Bohemian, Moravian and Slovak colloquial language were combined
  6. ↑ Ck místodržitelství (ed.): Seznam míst v království Českém. Sestaven na základě úředních dat k rozkazu ck místodržitelství. Prague 1913, p. 737

literature